PR Zvolská Homole byla vyhlášena ONV Praha – západ vyhláškou ze dne 13.12.1989. Již dlouho před tím byl podán návrh na její zařazení do tehdejší kategorie státní přírodní rezervace. V prostorách PR je vytýčena NS, která začíná ve Zvoli u kostela a končí na skalní hraně nad Vltavou.
Rozloha:
47,22 ha
Převýšení:
195 – 327 m.n.m.
Důvody ochrany:
Jedná se o pestrou mozaiku rozdílných stanovišť na malém prostoru. Mezi nejvýznamnější důvody patří ochrana xerotermních ekosystémů sklaních stepí a zakrslých doubrav. Jedná se též o významný geologický odkryv.
Geologie:
Geologický podklad tvoří horniny štěchovické skupiny staršího proterozoika - prachovce, droby, jílovité břidlice. Zajímavé je protětí těchto hornin žilami bazické vyvřelé horniny minety – mocnost hlavní žíly je kolem 5 metrů – žíla i její odžilky jsou patrné při pohledu od Vltavy v podobě červeného pruhu. Jedná se o žíly proniklé do starších hornin v průběhu variského vrásnění.
Vrchol skalního jehlanu mezi Jarovským údolím a Vltavou korunuje plošně drobná závěj písčité vápnité spraše, jejíž materiál je zčásti splavován směrem k Vltavě, kde ovlivňuje stepní stráň.
Půdy:
Z hlediska pedologického převládají hnědé půdy na plochách s menším sklonem a rankery na skalách. Značný rozsah mají holé skály a sutě.
Ekosystémy:
Převážnou část rezervace zaujímají společenstva skalních stepí, teplomilných křovin a teplomilných doubrav, v menší míře dubo-habrové háje, vřesoviště a opuštěné pastviny.
Významné druhy rostlin:
Bělozářka liliovitá i větvitá, třemdava bílá, lomikámen vždyživý, hvězdnice zlatovlásek, dvojštítek hladkoplodý, tařice skalní, koniklec luční český, hvozdík sivý, jalovec obecný, kavyl Ivanův
Významní živočichové:
V minulosti zde hnízdil sokol stěhovavý – byla to poslední jeho lokalita ve středních Čechách. Běžná je zde ještěrka zelená, užovka hladká, brouci krajník hnědý i pižmový, plži Pupilla triplicata a Alinda biplicata bohemica. Před několika lety byl na Homoli zaznamenán i pavouk stepník rudý.
Jedná se ovšem o významnou entomologickou lokalitu, která byla zkoumána již v 19.století (podílel se na tom např. i p. T.Krása, vranský poštmistr) – unikátní zde bývala hlavně stepní a myrmekofilní entomofauna. Byla zde zaznamenána řada druhů brouků žijících v mraveništích – rody Myrmoecia, Chennium, Centroctoma atd. V současné době jsou již nezvěstné nebo vyhubené, protože kvůli zárůstu většiny ploch stromovou vegetací výrazně ubylo jejich hostitelů, různých druhů mravenců – hlavně druhu Tetramorium caespitum (mravenec drnový) a druhu Tapinoma erraticum.
Co rezervaci ohrožuje:
Jedná se o několik vlivů – zmínit je třeba zárůst bývalých pastvin lesem a také šíření trnovníku akátu, který výrazně přispívá k likvidaci přirozených společenstev. Dalším problémem je blízkost Prahy a imisní nadměrné zatížení plochy v důsledku dopravy, průmyslu a lidské aglomerace. Významným rušitelem stability společenstev je i turistický ruch a odpadky, které ho doprovázejí.